Co je Bechtěrev

 Morbus Bechtěrev,

• nebo také Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida), je nevyléčitelné, progresivní revmatické onemocnění. Patří k zánětlivým onemocněním páteře a kloubů (nejčastěji kyčelních a ramenních). Podstatou je celkový a chronický zánětlivý proces. Do tkání, které jsou zánětem postiženy, se postupně ukládají soli vápníku a dochází tak k jejich osifikaci. Páteř postupně tuhne a omezuje se její hybnost, zpravidla nejprve v oblasti bederní, později hrudní a krční. Zánětlivý proces často postihuje i úpony vazů a šlach.

  Typickým pacientem je mladý muž s bolestmi v kříži provázenými ztuhlostí zad, zhoršujícími se po delším období klidu a prochlazení. Pohyblivost, zejména bederní páteře, může být omezena v jedné nebo více rovinách (předklon - záklon, úklony a rotace). Pro bolest a ztuhlost páteře se budí před zvoněním budíku.

  Obvykle zánětlivý proces postihuje nejprve sakroiliakální skloubení, odkud se postupně rozšiřuje na oblast páteře bederní, hrudní a krční, přičemž může současně postihovat i klouby a úpony šlach. Velmi záhy dochází k omezení hybnosti v bederním úseku páteře, což se projevuje určitým omezením principů každodenní činnosti - nemocný si s obtížemi např. obléká ponožky a šněruje boty. V oblasti hrudní páteře dochází ke snížení rozmezí mezi maximálním nádechem a maximálním výdechem, což je způsobeno nejen zánětlivým procesem hrudní páteře, ale i reflektorickým spasmem zádového svalstva. Nemocný pak více než hrudní dýchání využívá dýchání břišní.

  Souběžně s průběhem onemocnění se mění i fyziologický tvar páteře. Obvykle se napřimuje fyziologická lordóza bederní, akcentuje kyfóza hrudní, čemuž odpovídá lordóza krční svým kompenzačním prohloubením. Nemocný pak nahrazuje otáčení hlavy pohybem celého těla. Někdy však může ztuhnout páteř v postavení zcela plochém, bez zvětšení hrudní kyfózy a prohloubení lordózy krční. Nemocný má zachované vzpřímené držení těla.

  Kyčelní a ramenní klouby jsou zánětlivým procesem postiženy asi u poloviny nemocných ankylozující spodylitidou. V ramenních kloubech je nejprve postižena flexe s abdukcí a zevní rotace, později může přistoupit i omezení dalších složek pohybu. V kyčelních kloubech může jít rovněž o omezení všech složek pohybu. Postižení páteře a kloubů sledují i změny svalových skupin či jednotlivých svalů. Zádové, zejména mezi lopatkové svalstvo má zpočátku zvýšený svalový tonus, později dochází k jeho oslabení. Tendenci ke zkrácení a vytváření kontraktur mají v této oblasti zejména prsní svaly, horní část trapézového svalu, dále svaly břišní a hýžďové.

  Nemocný by měl cvičit 2x denně: krátké ranní cvičení spojené s dechovou gymnastikou- lépe po sprše teplou vodou by mělo sloužit k celkovému rozhýbání těla, odpolední cvičení by mělo být zaměřeno speciálněji na aktuálně postižené oblasti. Nemocný by měl pravidelně docházet na individuální či skupinové cvičení (zdatný jedinec) ke zkušenému rehabilitačnímu pracovníkovi 1x za týden.

  Z procedur vhodně kombinujících léčebnou tělesnu výchovu lze doporučit cvičení v bazénu s teplou vodou.

• Vyňato z knihy " Léčebná péče v revmatologii"
  autor: Karel Trnavský a kolektiv 
  

Vladimír Michajlovič Bechtěrev

*1857 V1929

Ruský neuropatolog, psychiatr, psycholog a fytiolog. Profesor na Vojenské lékařské akademii v Petrohradě. Založil psychoneurologický ústav v Petrohradě. Autor četných prací o morfologii a psychologii centrálního nervového systému. Zakladatel ruské experimentální psychologie a mechanistického směru v psychologii - rflexologii. Po něm je pojmenovaná nemoc Morbus Bechtěrevi.